SongMi Kim (*1972, Busan, Jižní Korea) žije a pracuje v Praze. V letech 1992–1998 vystudovala sochařství na Women’s University Sungshin v Soulu (MgrA., prof. Jeong Kwan-Mo). Po přesunu do České republiky pokračovala ve studiu skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Vladimíra Kopeckého (2005–2007) a následně na SUPŠ sklářské ve Valašském Meziříčí (2007–2011). Působila také pedagogicky – jako asistentka na Sungshin University v Soulu a později jako asistentka v ateliéru skla na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (2017–2018, prof. Petr Stanický).
Tématem, ke kterému se ve své práci vrací, je postavení žen ve společnosti: už její první samostatná výstava v Soulu (In Sex and Castle, 1997) reflektovala výraznou genderovou nerovnost v tehdejší korejské společnosti a na toto téma navazuje i cyklus Koko, koko… KOKODÁK! (2019), poprvé představený v ucelené podobě v Galerii Kuzebauch. Je laureátkou několika ocenění, mimo jiné 1. ceny v soutěži Řemeslo a umění ve skle (Nový Bor, 2006), ceny České sklářské společnosti (Kamenický Šenov, 2008) a Ceny sklárny RONA v rámci Cena Galérie Nova (Bratislava, 2011). Její díla jsou zastoupena ve veřejných sbírkách v ČR i zahraničí (např. Museum of Decorative Arts v Praze, Sklářská muzea v Novém Boru a Kamenickém Šenově, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou či Kunstsammlungen der Veste Coburg).
Výstava v Galerii Kuzebauch: Koko, koko… KOKODÁK! 꼬꼬, 꼬꼬… 꼬꼬닥! (2026)