Martin Hlubuček (*1974) je absolventem Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, Institutu výtvarné kultury Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (ateliér skla, prof. Ilja Bílek) a Fakulty výtvarných umění v Brně (ateliér figurativního sochařství, prof. Michal Gabriel). Příznačné jsou pro něho preciznost, smysl pro detail, minimalistický přístup a využívání univerzálních geometrických tvarů. Ať se jedná o tavené plastiky nebo foukané sklo, vždy je jim vlastní smysl pro řád, až antickou harmonii sfér. Jeho práce jsou součástí řady veřejných a soukromých sbírek.
„Redukuji dávno existující, jdu k původní podstatě tvaru..." celý rozhovor s Martinem Hlubučkem naleznete zde.
Skleněná díla Martina Hlubučka jsou na míle vzdálená dnes opět často vzývané a oceňované dekorativnosti a umělecké sebestřednosti (jak také jinakv období post-dekadence ). Jsou výmluvným dokladem teze, že zdravé „sebe vědomí" nemá nic společného se zbytnělým artovým „sebevědomím". V umění je totiž jistě dovoleno vše, ale - vzývači postmoderny prominou - ve skle ne. Je to materiál s duší, vyžadující empatii a pokoru výtvarníka, je to matérie, s níž je nutné vést dialog. A to Martin Hlubuček ovládá dokonale. Ať zvolí pro svou práci jakoukoli barvu, či tvar, nikdy nejde sklu „proti srsti". Jeho díla jsou dokonale vyprávěnými příběhy o vztahu člověka a hmoty. I proto si lze dle mého Hlubučkovy skleněné plastiky představit v jiných měřítcích jako předměty každodenní potřeby nebo šperky. Dá se s nimi žít. A to je hodnota, která dnes ve světě sklářského umění není zdaleka běžná.
PhDr. Petr Nový
kurátor výstavy a hlavní kurátor, vedoucí oddělení skla, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
