24/01 – 13/03 2020
Jednou z největších devíz českého uměleckého skla je, že z každé generace vzejdou tvůrci, kteří dokáží vzbudit nejen zájem teoretiků, ale i milovníků umění a sběratelů. Vladimir Klein, absolvent a svého času ředitel sklářské školy v Kamenickém Šenově, žák prof. Libenského na pražské UMPRUM, patří k celosvětově respektovaným a vyhledávaným českým sklářským umělcům. Byl prvním Čechem-pedagogem v prestižním japonském Toyama City Institute of Glass, kam od té doby ze srdce Evropy zamířila řada dalších tvůrců. Často přednáší, učí a vystavuje v zahraničí, osm let působil též jako hlavní designér gigantu na výrobu užitkového skla Crystalex. Jeho tvůrčí portfolio je tedy velmi široké a rozličné pracovní zkušenosti jej v mnohém obohatily. Teoreticky i prakticky.
Klein jako zručný a vynalézavý brusič vyvinul vlastní způsob dekorace autorských objektů z optického skla, jejichž povrch štípe pomocí vidiového sekáčku. Daří se mu tak vytvářet efektní kontrast mezi dokonale čirou sklovinou a nepravidelnou hrubou strukturou. Ať již se jedná o komorní nebo monumentální realizace, vždy působí impresivně a ovládají prostor, v němž s nacházejí. V aktuální umělecké kolekci Klein poprvé k tvarování svých děl ve větší míře využil lehání skla. Zatímco dříve jeho ve formě tavené práce většinou vycházely z geometrických principů, nyní vznikly až naturalistické tvary připomínající listy obrovských leknínů nebo řezy exotickými plody. Opracování povrchu ručním broušením, leštěním a štípáním jim dodává potřebný vnitřní rozměr a vizuální hloubku.
Přestože se Vladimir Klein sklu věnuje více než padesát let, je dalek toho, aby sám sebe recykloval. Neustálá chuť tvořit je mu vlastní stejně jako proud Dunaje protékající slovenským Komárnem, kde před sedmdesáti lety přišel na svět. A možná právě čirá vodní hladina, zvrásněné dno řeky a břehy nepravidelně porostlé trávou či rákosím patří k podvědomým pramenům jeho imaginace.
Petr Nový
Hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Kurátor Galerie Kuzebauch
