Vladimíra Klumparová (*1954)
Vladimíra Klumparová is one of the most outstanding personalities of Czech studio glass. In her contemporary objects, she returns to smaller forms inspired by older sketches and her life in Mexico, where she worked for a long time. Fused and hand-cut sculptures in warm shades of amber and burgundy-black are based on the organic shapes of subtropical flora and fauna. Klumpar works with light, proportion and the inner tension of the form that seems to undulate or grow out of the base. The resulting form carries both a personal memory and a symbolic statement about the balance of the elements and the perception of time.
Barbora Tydlitátová (*1992)
Barbora Tydlitátová has long been researching the relationship between glass relics and the landscape that surrounds them. She works with found waste, colored shards and glass remnants, which she transforms into objects resembling gems of the future. In his work, he develops the concept of environmentally conscious art – using the technology of sintering (sintering glass flour) to create materials that carry both aesthetic and symbolic value. Her blown glass vessels often bear traces of clay, stones or other natural structures, becoming a bridge between man, landscape and time.
Vendulka Prchalová (*1989)
In her work, Vendulka Prchalová combines personal experiences, travel motives and precise technology of working with glass. The Far from Nowhere project, which we are presenting in Paris, was created across continents – from Montana to Toyama, Japan – and works with objects that capture the cultural and natural imprints of the places visited. Alongside zoomorphic forms and delicate structures, she also experiments with themes of inner tension and contradiction – her work oscillates between playfulness and restlessness, fragility and strength. The Japanese motif of Kappa – an ambivalent water creature – serves as a metaphor for her approach to making: ambiguous, poetic, but always rooted in a deep sense of context.
Michaela Spružinová (*1983)
Michaela Spružinová is one of the most outstanding personalities of the young generation of Czech glass artists. Her work combines classical techniques with contemporary themes, often with an ironic or sarcastic subtext. She explores the world of consumerism, the cult of the body, media aesthetics and the absurdity of the visual smog of today’s world. In contrast to the aestheticizing tendencies that usually accompany glass, he puts into the material the rawness and lightness of caricature – he depicts the body as it is, without embellishment. Her works thus often develop a critical but playful commentary on pop culture, beauty norms and social expectations. She graduated from the Glass Studio at the Faculty of Fine Arts, UJEP in Ústí nad Labem, where she also worked as an assistant. She has been teaching at Tomáš Bata University in Zlín and is also active as a curator.
AgamFahy & Martin Janecký (*1980)
The combination of French tattoo artist Lionel Fahy, Israeli designer Tal Agam and Czech glass master Martin Janecký has given rise to unique objects that break out of the common understanding of “tattooed glass”. It is not simply the application of visual patterns, but a complex 3D translation of original drawings into glass – with each member of the trio bringing a specific experience and sensibility to the process. The result is unique sculptures at the intersection of dreamlike vision, visual epic and contemporary mythology. This collaboration came about after more than a decade of friendship and materialized in Janecký’s Prague studio. Their work is based on a common generational and cultural foundation – with respect for drawing, craft and visions that transcend disciplinary and national boundaries.
Vendulka Prchalová (*1989)
Vendulka Prchalová ve své tvorbě propojuje osobní zkušenosti, cestovatelské motivy a precizní technologii práce se sklem. Projekt Far from Nowhere, který představujeme v Paříži, vznikal napříč kontinenty – od Montany po japonskou Tojamu – a pracuje s objekty, které zachycují kulturní i přírodní otisky navštívených míst. Vedle zoomorfních forem a jemných struktur experimentuje také s tématy vnitřního napětí a rozporu – její tvorba osciluje mezi hravostí a neklidem, křehkostí a silou. Japonský motiv Kappy – ambivalentní vodní bytosti – slouží jako metafora jejího přístupu k tvorbě: nejednoznačného, poetického, ale vždy zakořeněného v hlubokém vnímání kontextu.
Michaela Spružinová (*1983)
Michaela Spružinová patří k nejvýraznějším osobnostem mladé generace českých sklářských umělkyň. Ve své tvorbě propojuje klasické techniky se současnými tématy, často s ironickým nebo sarkastickým podtextem. Zkoumá svět konzumu, kult těla, mediální estetiku i absurditu vizuálního smogu dnešního světa.
Na rozdíl od estetizujících tendencí, které sklo obvykle provázejí, vkládá do materiálu surovost i lehkost karikatury – tělo zobrazuje takové, jaké je, bez přikrášlení. Její díla tak často rozvíjejí kritický, ale hravý komentář vůči popkultuře, normám krásy a společenskému očekávání. Absolvovala ateliér Sklo na FUD UJEP v Ústí nad Labem, kde působila i jako asistentka. Věnovala se pedagogické činnosti na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a zároveň aktivně působí jako kurátorka.
AgamFahy & Martin Janecký (*1980)
Spojení francouzského tatéra Lionela Fahyho, izraelské designérky Tal Agam a českého sklářského mistra Martina Janeckého dalo vzniknout unikátním objektům, které vybočují z běžného chápání „tetovaného skla“. Nejde o pouhou aplikaci vizuálních vzorů, ale o komplexní 3D překlad originálních kreseb do skla – přičemž každý člen tria přináší do procesu specifickou zkušenost a citlivost. Výsledkem jsou jedinečné plastiky na pomezí snové vize, vizuálního eposu a současné mytologie. Tato spolupráce vznikla po více než deseti letech přátelství a zhmotnila se v Janeckého pražském studiu.
Jejich práce vycházejí ze společného generačního a kulturního základu – s respektem ke kresbě, řemeslu a vizím, které překračují hranice jednotlivých oborů i zemí.
Inka Ličková, kurátorka a produkční výstavy
