Vladimír Kopecký

Vladimír Kopecký (*1931, Svojanov) je malíř, grafik, sklářský výtvarník a pedagog, jedna z výrazných osobností českého poválečného skla. Studoval na sklářských školách v Kamenickém Šenově a Novém Boru a následně v ateliéru monumentální malby a skla Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Od počátku své kariéry se pohybuje mezi malbou a sklem, přičemž oba přístupy ve své tvorbě přirozeně propojuje. V letech 1990–2008 vedl Ateliér skla na UMPRUM, kde ovlivnil několik generací českých sklářských výtvarníků.

Pro Kopeckého tvorbu je charakteristické napětí mezi přísnou geometrií a spontánním, expresivním gestem. Sklo nevnímá jako materiál, jehož ušlechtilost je třeba zdůrazňovat, ale jako prostředek výtvarného vyjádření, s nímž lze zacházet svobodně a často i v rozporu s tradiční představou o jeho kráse. Od 60. let rozvíjel princip takzvaného „ošklivého skla“, později pracoval s vrstvenými tabulemi, pískováním, barvou i nalezenými materiály. Ve svých objektech a instalacích propojuje malířské gesto s transparentností a prostorovostí skla a otevírá témata prostoru, ticha, úzkosti či melancholie.

Vedle komorní tvorby realizoval řadu monumentálních děl pro architekturu a veřejný prostor v Česku i zahraničí a podílel se také na světových výstavách Expo 1958 v Bruselu, Expo 1967 v Montréalu a Expo 1992 v Seville. Jeho dílo je zastoupeno v významných veřejných i soukromých sbírkách a získalo řadu ocenění, mimo jiné zlatou medaili na Expo 58 v Bruselu a Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.

‍