David Valner

David Valner (*1990) patří mezi představitele současné generace českých sklářských umělců a designérů, kteří přirozeně propojují tradiční řemeslnou zkušenost s osobitým současným výtvarným jazykem. Ve své práci vychází především z přímého kontaktu s materiálem a z možností, které nabízí ruční tvarování skla. Vedle vlastní autorské tvorby stojí v čele David Valner Studio, pod jehož jménem vznikají kolekce funkčních skleněných objektů, svítidel i solitérních děl. Působí také v prostředí rodinné sklárny Valner Glass, kde se dlouhodobě věnuje také spolupráci s umělci a designéry z různých zemí.

Pro Valnerovu tvorbu je charakteristická práce s přirozeným chováním skla, jeho tekutostí, nahodilostí a proměnlivostí. Nesnaží se materiál zcela podřídit předem stanovenému tvaru, ale naopak využívá jeho vlastní fyzikální vlastnosti a nechává prostor procesu, náhodě i okamžiku. Právě napětí mezi kontrolou a spontánností je jedním z důležitých principů jeho práce. Sklo v jeho podání není pouze nositelem výsledného tvaru, ale aktivním médiem, které do každého objektu přináší stopu procesu a určitou míru nepředvídatelnosti. Ve svých kolekcích se David Valner pohybuje na pomezí objektu, designu a volného umění. Často pracuje s organickými strukturami a tvary inspirovanými přírodními procesy, růstem, rozpadem či vzájemným prorůstáním materiálů. Série Fungus, Recovered nebo Parasitica ukazují různé podoby tohoto přístupu, od abstrahovaných organických forem až po objekty, v nichž se sklo střetává s dalšími materiály, například bronzem. Výsledkem jsou objekty, které si zachovávají svou funkční logiku, zároveň však působí jako samostatné sochařské útvary.

David Valner své práce představuje na významných přehlídkách a výstavách v České republice i zahraničí. V roce 2026 byly jeho práce prezentovány například během Milan Design Week v rámci OFF-GRID Collective, na výstavách americké galerie The Future Perfect, v Kodani během 3daysofdesign a také v rámci spolupráce s interiérovými designéry a architekty. Jeho tvorba tak přirozeně překračuje hranici mezi současným sklářským uměním, sběratelským designem a architekturou a ukazuje možnosti skla jako živého, současného a stále otevřeného média.

‍