
Anna Polanská (*1973, Mladá Boleslav) je sklářská výtvarnice a pedagožka. Studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově, následně v ateliéru Skla v Ústí nad Labem u Pavla Mizery a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde prošla ateliérem Sochařství profesora Kurta Gebauera a ateliérem Skla v architektuře profesora Mariana Karla. Dlouhodobě působí také jako pedagožka na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Žije a tvoří na Chlístově u Železného Brodu.
Ve své tvorbě pracuje především s archetypálními tvary a jejich vztahem k člověku a krajině. Vytváří broušené a lepené objekty z barevného skla, v nichž propojuje přesně vystavěnou formu s přirozeností procesu vzniku. Výslednou podobu díla často ovlivňuje samotný pohyb brusného kotouče, který do geometrického řádu vnáší prvek náhody, jemnosti a křehkosti. Její práce tak oscilují mezi objektivitou základních forem a osobní zkušeností, setkáním a vztahem.
Díla Anny Polanské jsou zastoupena v českých i zahraničních veřejných a soukromých sbírkách, mimo jiné v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, Severočeském muzeu v Liberci a muzejní sbírce v Mnichově. Pravidelně se účastní samostatných i skupinových výstav.


