16. 01. – 18. 03. 2018

Sklo je materiál, který výtvarníky většinou dráždí. Proto mnozí jeho vlastnostem podlehnou, jiní s nimi zápasí, a jen občas se najdou tací, kteří s nimi prostě pracují. Vnímají sklo jako surovinu vhodnou k zaznamenání svého vidění světa, zacházejí s ním sice s respektem, ale bez emocí, realisticky. Takový je i přístup Jakuba Berdycha (*1953), jenž se již v roce 1983, po několikaletém působení na pražské UMPRUM, vydal cestou svobodného povolání. A získal si pozornost nejen jako vyhledávaný restaurátor historických interiérů, ale i designér a sklářský výtvarník. Od roku 2003 proto působí též jako pedagog na katedře designu Technické univerzity v Liberci.

Otisky, 2017, foukané sklo do formy, výška 25 – 50 cm, Foto: Gabriel Urbánek

 

Pojítkem mezi Berdychovými díly je okolní svět a stopy člověka v něm. Prochází se po zemi s otevřenýma očima a myslí, doslova si jej přetavuje do skla, ať již v podobě plastik, lahví nebo váz. Je kreativní v pravém slova smyslu, výtečně ovládá umění zkratky a pointy, má smysl pro nadsázku a kontextuální hru na schovávanou. Dokáže prostě ze skla tvořit nevšední všednosti, někdy podle puritánů k materiálu až neuctivé, jak ostatně s gustem činí i jeho o generace mladší souputníci.

 

Otisky, 2010, foukané sklo do formy, výška: 25 – 50 cm, Foto: Gabriel Urbánek

Jakub Berdych není snílek, ale sklorealista. Ví, co si může dovolit on, a co materiál. Potenciál má pro něj smysl jen tehdy, je-li skutečně využit. Není to ale studené racio. V jeho vidění světa je totiž neustále přítomna až dětská radost z prvního nalézání, jakou by si rád uchoval každý. A díky jeho dílům je to alespoň na chvíli možné i pro nás.

PhDr. Petr Nový

hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

kurátor Galerie Kuzebauch

 

Sporák II, 2008, tavená skleněná plastika s bronzem, 60 x 60 x 12 cm, Foto: Gabriel Urbánek