Rozhovor: Vladimír Kopecký, Material Times
Vladimír Kopecký (*1931) se narodil ve Svojanově na Pardubicku. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově a pak ještě rok ve studiu pokračoval na SUPŠS v Novém Boru. Na VŠUP v Praze pak propojil malbu se sklem v Ateliéru monumentální malby a skla pana Josefa Kaplického. Od roku 1990–2008 působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedl ateliér Skla. Nyní žije a pracuje v Praze, Tuklatech a Semtěši.
Ač často výtvarně vyjadřovaný nespoutaně a expresivně, přesto je ve své podstatě introvertní. Kopeckého abstraktní malířské kompozice vyvedené na skle či v něm nebo využívající jiný podklad často evokují mnohoznačné lyrické básně, jež duši hladí a drásají zároveň. Stejně jako estetika „ošklivého skla“, kterou si pro sebe stvořil, je Kopeckého tvorbě vlastní striktně geometrický přístup. Ať již jde o skleněné kompozice, obrazy či grafické práce, dokáže na omezené ploše přesvědčivě evokovat nekonečnost prostoru, stav beztíže, vizualizovat ticho a plynutí času, jevy vzbuzující v člověku úzkost, melancholii a touhu. „Ne, že by se mnou nebyla sranda, ale jsem šílený pesimista. O všem pochybuji. Když však tvořím, jsem nejšťastnější člověk na světě.“