Článek: Václav Řezáč a Všechno a nic zároveň, Material Times
Václav Řezáč (*1977), absolvent sklářské školy v Železném Brodě a ateliéru prof. Vladimíra Kopeckého na pražské UMPRUM. Deset let působil jako manažer studia tavené plastiky Zdeňka Lhotského a souběžně se věnoval vlastní volné a designérské tvorbě. V roce 2016 odešel do Toyamy, kde strávil tři roky a působil zde jako pedagog. Podle vlastních slov se v Japonsku výtvarník naučil na materiál nahlížet jinak – dávat větší důraz na jeho sochařské vlastnosti a zároveň pracovat s opačnými póly jak technické stránky díla, tak té estetické.
Řezáč ve své práci používá neobvyklé technologie a jejich kombinace, díky tomu jsou jeho díla plná rafinovaných řešení, která dokazují, že se stále ve sklářském umění dá zdařile experimentovat. Tvorba Václava Řezáče však není pouze postavena na samotných technologiích, ale pevným základem je důmyslně promyšlená idea, která se v průběhu procesu vyvíjí. Navzdory tomu, v Řezáčových rukách je sklo vždy pokorně uchopeno a nechává sklu prostor, aby mohlo ukázat všechny své jedinečné vlastnosti. Je to právě náhodnost, překvapivost, která hraje v autorově tvorbě podstatnou roli. Skloubení dvou naprosto odlišných, protichůdných technik, při kterých je potřeba jednak absolutní kontrola a zároveň schopnost improvizace, má za následek konečnou harmonii.